Laboratoř Příbor

• Odstraňujeme-li následky záplav, je možné začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně omyjeme čistou vodou, nejlépe tlakovou.

• Dbáme, aby do studny nešel elektrický proud!!!

• Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu.

• Instalujeme kalové čerpadlo.

• Pokud jde o velmi znečištěnou studnu, například zaplavenou bahnem, vyčerpáme celý objem vody.

• Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny - pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem (možno použít vysavač, který neustále odsává vzduch ode dna a na jeho místo proudí čerstvý vzduch).

• Důkladně kartáčem očistíme vnitřní stěny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchneme čistou vodou a opět úplně vyčerpáme. Veškerou vyčerpanou vodu odvádíme do odpadu, nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní. Není-li to možné nebo obsahuje-li voda vysokou koncentraci desinfekčního přípravku, je nutné ji odvést cisternou do čistírny odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a půdního prostředí.

• Omyjeme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovaným roztokem dezinfekčního prostředku, který obsahuje chlor (chloramin5 - 10%, chlornan sodný - SAVO 5%, roztok chlorového vápna 10%). Pozor – pracujeme v gumových rukavicích. Pokud chlorový roztok nestačí důkladně umýt stěny, použijeme mýdlový roztok z obyčejného mýdla.

• Opláchneme čistou vodou a odčerpáme.

• U nezasažených studní odčerpáme vodu na 1 m vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem, nejlépe Savem (cca 0,5 až 1 l) a myjeme stěny zpětným proudem silně přechlorované vody. Úplně vyčerpáme vodu ze studny.

• Odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti, pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme vtokové otvory na dně studny.

• Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva – skruže, cihly, kameny. U skružených studní opravíme spárování mezi skružemi.

• Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme.

• Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.

• Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu.

• Demontujeme čerpací zařízení včetně přípojky elektrického proudu.

• Přidáme prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru na 0,5 – 1 mg/l. Je možno též použít dezinfekční prostředky na bázi koloidního stříbra (Sagen). Dezinfekční prostředek musí působit nejméně 24 hodin, v případě Sagenu 48 hodin. Po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí.

• Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny.

• Asi za 2 až 3 týdny necháme provést krácený rozbor pitné vody. Výše popsaný způsob je samozřejmě možné použít pouze u šachtových studní. U studní vrtaných je svépomocně možné maximálně studnu vyčerpat a dezinfikovat. Další práce je nutné přenechat odborné firmě, která má i možnost prohlédnout vrt pomocí speciální televizní kamery. Stárnutí všech studní je normální jev. Rychlost stárnutí závisí především na kvalitě vody, dále na stavebním řešení studny, způsobu čerpání a množství odebírané vody a na hydrogeologických podmínkách. Postupné znehodnocování jímacího objektu může být způsobeno například korozí ocelové zárubnice, zapískováním vrtu, ale především zanášením perforované části výstroje studny, obsypu a přilehlého horninového prostředí chemickými sloučeninami nebo jílovitými částicemi, vyplavenými z horninového prostředí. Všechny tyto procesy souhrnně označujeme pojmem kolmatace (pláště) studně. Nejčastější příčinou stárnutí bývá tzv. zaokrování studní, které vzniká ukládáním sloučenin železa a manganu. Buď jako zaokrování chemické (oxidace dvojmocného železa a manganu na trojmocné železo a čtyřmocný mangan), nebo biologické, které se váže na činnost železitých a manganových bakterií. Další hlavní příčinou stárnutí je vedle koroze vznik vápenatých inkrustů. Důsledkem kolmatace je výrazný pokles vydatnosti zdroje, často i zhoršení kvality vody. Jediným řešením je provedení tzv. regenerace studně, která může být mechanická, chemická nebo kombinace obou těchto metod. Regeneraci je nutné provádět periodicky, ovšem délka intervalu se velmi liší podle místních podmínek, a hlavně dříve než dojde k celkovému kolapsu studny. Pak už je jakákoliv regenerace zbytečná. Regeneraci může provádět jen odborná firma, která též poradí, jak kolmataci nejlépe omezovat (hodně záleží též na nepřetěžování studně nadměrným odběrem vody).